Název: Základní škola Kuželov, okres Hodonín, příspěvková organizace
Adresa: Kuželov 1, 696 73 Hrubá Vrbka
Zřizovatel: Obec Kuželov, Kuželov 125, 696 73 Hrubá Vrbka
Statutární orgán (ředitel školy): Martin Dosoudil – dosoudilzskuzelov@centrum.cz

Telefon: 518 329 828 - ZŠ

                518 329 924 - ŠJ

IČO: 71000283

DIČ: CZ71000283

bankovní účet: Fiobanka ZŠ 2700560139/2010

                                                ŠJ 2601969254 / 2010                                   

Součásti školy:
Základní škola          IZO: 102 391 408
Školní družina          IZO: 118 600 320
Školní jídelna            IZO: 103 155 490

Charakteristika: Základní škola – s 1. a 2. stupněm, maximální počet žáků, kteří  mohou navštěvovat školu je 270; při škole je zřízena školní družina pro 30 žáků, a také školní jídelna s výdejnou jídel pro 300 strávníků.
Obory vzdělávání: Vzdělání se ve všech ročnících uskutečňuje podle Školního vzdělávacího programu pro základní školy “Na cestě k sobě i druhým”, který je v souladu s RVP ZV.
Obor vzdělávání: 79-01-C/01 Základní škola

 

Poslední dobou se ukazuje, že škola dokáže svým přístupem a vyučovacími metodami přilákat i žáky z okolních vesnic, a to nejen ty ze spádové oblasti, ale i z obcí vzdálenějších. Rodiče si pochvalují zejména menší třídní kolektiv, který nabízí příjemnou atmosféru, individuální přistup k žákům a „rodinné“ prostředí. Situaci pak dokládá i nárůst celkového počtu žáků školy. Zlepšuje se i vybavenost školy, a to díky čerpání dotačních programů, ať už přímo z prostředků EU nebo od zřizovatele.

Základní škola Kuželov nabízí žákům kvalitní a aprobovanou výuku (a to i přes skutečnost, že se jedná o nejmenší úplnou základní školu v regionu), včetně anglického jazyka. Průběžná modernizace budovy i učebních pomůcek vede k stále efektivnějšímu vedení výuky, která je podpořena aktivní prací jednotlivých pedagogů. Výuka je rozšiřována a doplňována o moderní metody s využitím ICT technologií. Přesto je ale kladen důraz na individuální přístup k žákům, jejich schopnostem, dovednostem a osobnímu pracovnímu tempu. Nezapomínáme ani na práci s vlastní učebnicí a pracovními listy, jež vedou žáky k poznání zdejší oblasti Horňácka, její historie, přírodních krás a života zdejších obyvatel.

Neustále rozšiřujeme okruhy testování žáků o další testy, které nám následně ukáží silné, ale i slabé stránky učebního procesu. Poskytnou zpětnou vazbu jak žákům, tak i učitelům a umožní pružněji reagovat na vzniklé okolnosti. Daří se nám také zapojovat stále více žáků do soutěží a olympiád, a to s postupem do okresních kol – což má velký motivační dopad i na ostatní žáky.

Dochází také k pravidelné modernizaci učeben a jejich vybavení a vybavení školy učebními pomůckami. Postupně se nahrazují dosluhující tabule novým typem – kombinace křída, fix. Samozřejmostí je magnetický povrch a předchystání na interaktivitu. Na počátku školního roku 2022/2023 byly interaktivními tabulemi vybaveny již všechny kmenové. Učitelé využívají své osobní notebooky, které lze připojit v kterékoli učebně a začít ihned pracovat. Po celé škole je k dispozici pokrytí internetem přes wi-fi (problém je stále poskytovatel připojení, připojení je nedostatečné). Průběžně probíhá modernizace a doplnění mobilních zařízení – notebooky, tablety. Podařilo se také zrealizovat vybavení dvou učeben novým nábytkem a zařízením. Jednalo se zejména o plánovanou první třídu. Ve spolupráci se zřizovatelem se podařilo výhodně sehnat nábytek do jedné třídy – lavice a židle v celkovém počtu 20 židlí a 8 lavic. Věřím, že se nám podaří v nastaveném modernizačním trendu pokračovat i v následujících letech a ve spolupráci se zřizovatelem realizovat další naplánované stavební úpravy a dovybavení učeben novým nábytkem a interaktivitou.

 

Z HISTORIE

Škola v Kuželově vznikla pravděpodobně kolem roku 1784 a vznikla jako škola katolická. Měla pouze jednu třídu, do které chodily děti z Kuželova i Malé Vrbky. Až do této doby se vyučovalo pouze v rodinách a později v novém kostele a na faře. Původní škola byla „bídná to chaloupka“, která se nacházela uprostřed obce v domě, jenž byl později rozdělen na tři samostatné domy (čp. 41, 114 a 115) a na jehož místě byla v roce 1834 postavena nová školní budova. Na novou školu přispěli stejným dílem občané, kníže Lichtenštejn a obec. Škola měla pouze jednu třídu. Počet dětí ve škole postupem času stále rostl, až dosáhl čísla 160. To si vyžádalo přístavbu druhé třídy. Ta byla předána k užívání v září 1884.

Vybavenost školy: v roce 1884 bylo na škole několik naučných obrazů, obraz zeměkoule, sbírka fyzikálních přístrojů, žákovská knihovna dostala nových 39 knih. V následujících letech se učební pomůcky rozšiřovaly poměrně rychlým tempem o obrazy živočichů a rostlin, sbírky hmyzu, motýlů, nerostů, lebky zvířat nebo obrazy tělovědy. Rostla i žákovská a učitelská knihovna. Každoročně byly nakupovány nové knihy, v průměru 20 knih na rok.

V této budově, která se pravidelně udržovala nutnými opravami (okna, střecha, výmalba, opravy tabulí) skončilo vyučování školním rokem 1955, kdy byla zahájena výuka v nově postavené škole, ve které se nacházíme nyní. Základní kámen nové školy byl položen 7. září 1947 a její stavba byla naplánována na dva roky. Dokončena však byla až v roce 1955, a to jako osmitřídní budova. Oficiální název školy byl osmiletá střední škola, mezi obyvateli se však více ujal pojem měšťanská škola. Na konečné dostavbě budovy mají velký díl samotní obyvatelé Kuželova, kteří na její stavbě odpracovali 1700 hodin, což svědčí o podpoře vzdělanosti mezi obyvatelstvem. Prvním ředitelem nové školy se stal Josef Nekarda.

Ze života učitele: učitelská profese nebyla a není snadná, jelikož v sobě zahrnuje spoustu aspektů – vzdělávání mladých lidí, jejich morální a hodnotovou výchovu, částečně také výchovný aspekt a v neposlední řadě činnosti volnočasové, administrativní, lékařské a mnohé další. Životní postavení však mnohdy neodpovídalo významu, který učitelé ve společnosti zastávali a zastávají a byly doby, kdy doslova třeli bídu s nouzí.

Podívejme se na život učitele v dřívějších dobách poněkud podrobněji. Učitel byl nemajetný, neměl vlastní dům ani půdu a byl plně závislý na příjmech od faráře nebo od obce. Kromě učitelování si musel přivydělávat jako písař, matrikář, varhaník a zpěvák. Kromě peněz dostával od obce naturálie – pšenici, chleba, vejce, maso a dříví na zimu. Poměry se mění až koncem 19. století, kdy je učitelům přiznán stálý plat (ten se odváděl ze školného). Ani obydlí učitele nebylo nijak přepychové. Spíše se dá hovořit o nuzných komůrkách, s primitivním vybavením. Např. původní domek z roku 1885 byl postaven na bývalém hnojišti. Školní kronika dokládá postupné zlepšování životního prostoru místních učitelů. I přes tyto nepříliš pozitivní životní zkušenosti dělali místní učitelé svou práci svědomitě a oddaně s dobrou vírou, že konají něco užitečného pro budoucí generace.